Češi a reklama 2017

image_pdfimage_print

Češi a reklama 2017

Česká marketingová společnost vydala tlačovú informáciu, ktorá obsahuje výsledky z pravidelného prieskumu zameraného na postoje českej verejnosti k reklame. Z metodiky prieskumu vyplýva, že cieľovou skupinou bola všeobecná populácia Českej republiky vo veku nad 15 rokov, metódou zberu údajov bol CAPI Omnibus, dáta sa zbierali v čase 12. 1. – 24. 1. 2017. Realizoval sa kvótový výber so stanovením kvót pohlavie, vek, vzdelanie, veľkosť miesta bydliska, región. Vzorku tvorilo 1040 rozhovorov. Zadávateľom výskumu bola Česká marketingová společnost (ČMS), Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE), POPAI CE, České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV) a AČRA-MK. Prieskum realizovala výskumná agentúra ppm factum research.
Autorka a zakladatelka výzkumu Jitka Vysekalová, prezidentka ČMS k tomu říká: „Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a. s. a ve kterém pokračuje v posledních letech agentura ppm factum research. Doposud bylo realizováno celkem 34 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu a mapují postoje Čechů k fenoménu reklamy z různých úhlů pohledu, jako např. je její množství v jednotlivých médiích, ovlivnění reklamou při nákupu i postoje ke kontroverzním tématům v reklamě jako alkohol, erotika či náboženství“.
V letošním roce se k zadavatelům tohoto unikátního šetření přidala i FPH VŠE, David Říha, který je garantem výzkumu za Katedru marketingu FHP VŠE, zdůvodňuje toto rozhodnutí: „Výzkum považujeme za velmi cenný a potřebný právě pro postižení vývojových tendencí v této oblasti, která patří k životu současného člověka se všemi problémy, které sebou nese. Výsledky využijeme při výuce i vlastní výzkumné činnosti.“

Podívejme se na aktuální výsledky
• Kde jsou lidé reklamou nejvíce přesyceni?

V porovnání mediálních kanálů nejvíce obtěžuje respondenty reklama v televizi, dále pak na internetu a v podobě letáků do schránek. V posledním roce vykazují růst přesycenosti reklamou především sociální sítě, internet, televize Prima a ostatní TV kanály. Nejvyšší „poptávka“ je naopak po reklamě v místě prodeje. Situace v posledních letech nevykazuje významné změny trendů.
Daniel Jesenský, vice-prezident asociace POPAI CE k tomu říká: „Aktuální data ukazují, že v místě prodeje jsou zákazníci reklamě mnohem otevřenější a tolik je neruší, což potvrzuje výsledky z dalších šetření. Nejpopulárnější formou reklamy zůstávají ochutnávky a prezentace produktů a to především mezi ženami. Čísla říkají, že téměř dvě pětiny populace by uvítaly více ochutnávek a prezentací výrobků přímo v místě prodeje. A nejen to, reklama na místě prodeje také pomáhá polovině dotázaných při rozhodování o koupi, jak vidíme z dalších výsledků výzkumu“.

• Je reklama zdrojem informací pro nákupní rozhodování?

Za vítaný zdroj informací považuje reklamu cca 40% české populace, častěji přiznávají pomoc reklamy ženy a lidé, kteří tráví více času na internetu. V posledních letech nedošlo k výrazným změnám.

• A jak je to s nákupem na základě reklamy?
Jitka Vysekalová uvádí: „Nákup na základě reklamy, či přesněji ochota přiznat takový nákup, jsme do výzkumu zařadili již v roce 1994. Po celou dobu šetření se hodnoty odpovědí „ano, koupil/a/ jsem na základě reklamy“ pohybují v průměru mezi 30-40% a v posledních letech se poměry mírně přiblížily a hodnoty jen jemně oscilují. V letošním roce to bylo, jak vidíme z grafu, 39%.“

David Říha k tomu dodává: „zajímalo nás také, kteří lidé se dají více ovlivnit reklamou v e-shopech a v „kamenných obchodech“. Výsledky potvrzují naše předpoklady, t. j., že častěji se reklamou v e-shopech nechají ovlivnit: lidé, kteří jsou na internetu denně, věková kategorie do 45 let, lidé s vyššími příjmy, se středoškolským vzděláním. V kamenných obchodech reklama více ovlivňuje ženy, nižší příjmové kategorie, starší lidi s nižším vzděláním“.

• Společenská role reklamy – pomáhá reklama nebo jen manipuluje
Postoje k reklamě zůstávají stále ambivalentní, na jedné straně je reklama označována za manipulátora a je jí připisována podpora zbytečného konzumu, ale na straně druhé je považována za nedílnou součást moderního života, je oceňována její ekonomická role.

• Kontroverzní témata v reklamě – co nám nejvíce vadí
Jitka Vysekalová: “Mezi citlivá témata patří postoje k reklamě na cigarety, alkohol, nezdravé potraviny a volně prodejné léky, které sledujeme již řadu let. Vzhledem k aktuální diskuzi ve společnosti jsme v roce 2015 rozšířili tento „seznam“ o názory na náboženská témata v reklamě. Ta se zařadila mezi ty častěji odmítané. Naprosto zakázat by si lidé nejčastěji přáli reklamu na cigarety. S tím souhlasí 37% populace, naprostou volnost by ponechalo 28% Čechů.“
Již tradičně jsou k tomuto typu reklam, především reklamě na cigarety, benevolentnější muži a mladší věkové kategorie, kterým nevadí natolik, aby požadovali jejich zákaz.
Samostatnou kategorií v předchozích letech byl dotaz na vnímání a přijímání erotických a sexuálních motivů v reklamě, které jsme v letošním roce zařadili mezi ostatní. Pokud jsme tuto otázku (včetně loňského šetření) pokládali samostatně, pohybovalo se procento těch, kteří tuto reklamu zcela odmítají (pobuřuje je) a vyžadují její naprostý zákaz mezi 6-9%, v letošním šetření tako krajní kategorie nebyla uvedena a zákaz „vyžaduje“ 31% populace. Posun postojů v této oblasti zřejmě způsobila změna metodiky, ale při dalších šetřeních se ukáže, zda skutečně lidé tato témata častěji odmítají. „Dlouhodobá tolerance se projevuje u reklamy na pivo, víno a volně prodejné léky“, dodává David Říha.

• Můžeme udělat „přihrádky“ na lidi podle postojů k reklamě?
Alena Perušičová: „Postoje k reklamě rozdělují českou populaci na 4 segmenty, ve kterých dochází v posledních letech ke změnám. Zužuje se segment těch, kterým je reklama lhostejná a nezaujímají k ní žádný postoj ve prospěch skupiny, která uznává ekonomický význam reklamy, ale deklaruje názor, že jich se to netýká a má pocit, že reklama jim osobně nepřináší žádné výhody, které by ocenili.“

Podrobné výsledky v třídění dle sociodemografických dat jsou k dispozici ve volně prodejné zprávě, kterou můžete objednat prostřednictvím [email protected]