Čtenářské typologie: kvalitativní a kvantitativní pohled na možnosti segmentace knižního trhu

image_pdfimage_print

Čtenářské typologie: kvalitativní a kvantitativní pohled na možnosti segmentace knižního trhu

Na problém vztahu lidí k literatuře, knihám a čtení by bylo možno nahlížet z různých stran. Především, literatura je jednou z oblastí umění. Samozřejmě, jako o umění by se asi nedalo hovořit o veškeré literatuře, která vzniká, a už vůbec ne o všech knihách, které vycházejí, přesto by se možná dalo říct, že spolu s hudbou je literatura oblastí umění, která je blízká asi největší části veřejnosti.
Kromě toho je literatura, z(ne)hmotněná do podoby knih, také zbožím. Vystupuje na trhu, jehož poptávkovou stranu tvoří čtenáři, přesněji řečeno ti, kdo knihy chtějí nakupovat, a nabídkovou stranu nakladatelé, kteří knihy vydávají (rozhodují o tom, co se bude vydávat a za jakou cenu se to bude nabízet), a jejich prostřednictvím autoři, kteří knihy píší. Důležitou součástí knižního trhu jsou velkoobchodní distributoři, kteří mají moc ovlivnit, kteří autoři a nakladatelé budou mít lepší či horší finanční podmínky (jedná se o jejich marži, která může být velmi rozmanitá), a maloobchodní prodejci (knihkupci, dnes i supermarkety a internetové obchody), kteří rozhodují mimo jiné o tom, jak přitažlivě budou knihy nabízeny (tedy vystaveny v obchodech či na internetových stránkách).

1 Vztah obyvatel České republiky ke knihám a čtení

Podrobné informace o vztahu obyvatel České republiky k literatuře a čtení nabízí dlouhodobý výzkum, který realizuje Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, jehož hlavním řešitelem je Jiří Trávníček. Dosud byla realizována tři kola výzkumu v letech 2007, 2010 a 2013. Jeho primární složkou je kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, přičemž část otázek se vždy opakuje a část je zaměřena na určité speciální téma. Výzkum má i kvalitativní část zaměřenou zejména na tzv. čtenářské biografie. Výsledky výzkumu z roku 2007 jsou shrnuty v monografii „Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize“ (Trávníček 2008), z roku 2010 v monografii „Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)“ (Trávníček 2011), z roku 2013 v knize „Překnížkováno. Co čteme a kupujeme (2013)“ (Trávníček 2014). Další publikace stejného autora jsou zaměřeny na různá speciální témata – zabývají se dětskou skupinou čtenářů („Vyprávěj mi něco… Jak si děti osvojují příběhy“; Trávníček 2007) nebo metodou zmíněných čtenářských biografií mapují vztah známých osobností ke knihám („Knihy a jejich lidé. Čtenářské životopisy“; Trávníček 2013).
Zajímavé srovnání z blízkého prostředí slovenského knižního trhu (na němž se mimochodem významně uplatňují i knihy vydané v češtině; recipročně tento vztah jak se zdá nefunguje, viz Trávníček 2014, s. 22) přináší dlouhodobý výzkum, jehož závěry jsou shrnuty mimo jiné v monografiích „Čítanie 2008“ (Rankov a Valček 2008) a „Čítanie 2009“ (Valček 2009), zaměřené na čtenářské chování mladých lidí. Obdobné výzkumy lze najít také v dalších zemích středoevropského regionu (odkazy na některé z nich viz v Trávníček 2014). Širší mezinárodní srovnání nabízí výzkumy Evropské komise Special Eurobarometer 278 (European Cultural Values 2007) a Special Eurobarometr 399 (Cultural Access and Participation 2013), které monitorují vztah obyvatel jednotlivých zemí EU k různým volnočasovým aktivitám kulturní povahy.

1.1 Čtení knih

Výzkum AV ČR a NK ČR poměrně detailně naznačuje, jak vypadá aktuální vztah obyvatel České republiky ke knihám a čtení a jakou má – ve srovnání závěrů jednotlivých vln výzkumu, které proběhly v období sedmi let – dynamiku. Toto srovnání například ukázalo, že v roce 2013 si alespoň jednu knihu přečetlo 84% respondentů (v roce 2007 to bylo 83%, v roce 2010 79%). Mezi muži je čtenářů o něco méně než mezi ženami, konkrétně mezi muži 78% (dle údajů z roku 2010 73%) a mezi ženami 89% (dle údajů z roku 2010 85%). Pro srovnání, časopisy čte pravidelně 85% populace (88% žen, 82% mužů). Z hlediska věku je podíl čtenářů velmi vyrovnaný, pohybuje se v jednotlivých věkových skupinách mezi 82 a 85%, přičemž zde není sledovatelný žádný jednoznačný trend.
Závěry je možno konfrontovat též se zjištěními Special Eurobarometer 278 a 399 (European Cultural Values 2007; Cultural Access and Participation 2013). Podle výzkumu z roku 2007 alespoň jednu knihu za posledních 12 měsíců přečetlo 82% Čechů, což náš národ řadilo na čtvrté místo v rámci Evropy. Nejvíce čtenářů bylo podle tohoto zdroje v Nizozemsku a Švédsku (85%), Dánsku (83%), u nás, ve Velké Británii (82%) a na Slovensku (81%). Nejméně čtenářů bylo v Portugalsku (41%), na Maltě (45%), Kypru (57%), v Řecku, Bulharsku a Španělsku (59%). Zajímavé je, že údaje z roku 2013 už pro nás tak příznivé nejsou – podle něj si alespoň jednu knihu za posledních 12 měsíců přečetlo 71% Čechů (což dosti kontrastuje se závěry Trávníčkovými ze stejného období i s našimi vlastními závěry, prezentovanými v kapitole 4); podobný „pokles“ byl zaznamenán také na Slovensku (68%). Podle tohoto výzkumu bylo nejvíc čtenářů ve Švédsku (90%), Nizozemsku (86%), Dánsku (82%), Velké Británii (80%) a Německu (79%), zatímco naše země by byla na 11. místě, nejméně čtenářů bylo v Portugalsku (40%), Řecku (50%), Rumunsku (51%), na Kypru (54%) a v Bulharsku (55%).
V průměru si obyvatel České republiky (15+ let) přečetl 13,2 knih (v roce 2007 to bylo 13,4 knih, v roce 2010 13,7 knih), medián přečtených knih je 5. O něco aktivnějšími čtenáři jsou lidé starší 65 let, kteří si v průměru přečetli 20,6 knih, naopak jsou na tom lidé ve skupině 35 – 44 let (9,5 knihy). 24% obyvatel přečetlo 13 a více knih (v rámci toho 5,6% z celku přečetlo 50 a více knih), 20% přečetlo 7 – 12 knih, 40% přečetlo 1 – 6 knih, 16% nepřečetlo knihu ani jednu. Pokud se týká frekvence čtení vyjádřené časově, 12% obyvatel čte knihy denně, 35% alespoň jednou týdně, 17% alespoň jednou za měsíc, 19% alespoň jednou za rok, 16% méně často. Podobné výsledky byly zaznamenány také ve výzkumu slovenském – každý nebo téměř každý den čte knihy 9,5% populace, alespoň jednou týdně 23,7%, alespoň jednou do měsíce 21,6%, méně často 42,1% populace (Ranček a Valkov 2008). V průměru lidé čtení knih věnují 33 minut denně (v roce 2007 31 minut, v roce 2010 30 minut). Pro srovnání, čtení novin a časopisů věnují 26 minut, sledování televize 136 minut, poslechu rozhlasu 87 minut, sledování videa/DVD 34 minut, poslechu auditivních médií (CD, mp3 a další) 29 minut, práci s internetem 79 minut).
Nejpopulárnějším žánrem je současná beletrie oddechová (50%), kterou následuje literatura faktu (31%, více ji preferují muži), klasická beletrie (30%), odborná literatura (31%), současná beletrie s literárními nároky (20%), učebnice a příručky (14%), slovníky a encyklopedie (13%), sci-fi a fantasy (15%), válečná literatura (13%), komiks (5%), náboženská literatura (3%), esoterika a ufologie (5%); 15% respondentů udává, že nedává přednost ničemu a čte bez výběru. Na druhou stranu, pro pětinu (21%) ekonomicky aktivních Čechů souvisí čtení knih s jejich zaměstnáním. Zajímavostí je, že dle údajů z roku 2010 50% lidí starších 15 let nikdy nečetlo poezii. Z knih v cizích jazycích je nejfrekventovanější angličtina, v níž si aspoň jednu knihu za poslední rok přečetlo 9,8% respondentů. Další je slovenština, v níž četlo 6,7% lidí.
Největší vliv na cestu ke čtení mělo podle respondentů to, že „doma se vždycky dbalo na četbu knih“ (35%). Další v pořadí skončily výroky „měli jsme doma mnoho knih“ (27%), „navštěvoval jsem pravidelně knihovnu“ (18%), „bavil jsem se o knihách se známými a přáteli“ (18%), „často jsem mluvil o knihách s rodiči“ (12%), „měl jsem inspirativního učitele češtiny“ (12%), „nic z uvedeného, cestu jsem si našel sám“ (27%, spíše muži než ženy) a „nevím“ (17%).
23% lidí má svého nejoblíbenějšího autora; dalších 6% jej má také, ale nepamatuje si jeho jméno. Nejoblíbenějším autorem Čechů je Michal Viewegh (též v letech 2007 a 2010; první místo v celém pořadí nicméně vzniklo na základě pouhých 19 jmenování, což je ze statistického hlediska údaj jistě velmi problematický; tento autor byl výrazně častěji uváděn ženami), v pomyslném pořadí následují Erich Maria Remarque, Dick Francis, Agatha Christie a Vlasta Javořická. Svou nejoblíbenější knihu má 27% obyvatel, dalších 8% si nepamatuje její název. Nejoblíbenější knihou Čechů je „Babička“ Boženy Němcové (ovšem s pouhými 10 uvedeními), následují „Padesát odstínů šedi“, „Harry Potter“, „Vejce a já“ (v letech 2007 a 2010 nejoblíbenější, též kumulovaně ve všech třech výzkumech s 42 uvedeními) a „Pán prstenů“ (kumulovaně za všechny vlny výzkumu jsou za druhou „Babičkou“ na třetím místě „Osudy dobrého vojáka Švejka“). Ve své domácí knihovně má průměrný Čech 250 knih (v roce 2007 to respondenti odhadovali na 274 knih, v roce 2010 240 knih). Více knih mají lidé starší 65 let (325 knih). 2% obyvatel tvrdí, že doma nemají žádné knihy, 29% má 1 – 50 knih, 22% má 201 – 500 knih, každý čtyřicátý má více než 1000 knih.
Zajímavým závěrem je, že ve srovnání let 2007 a 2010 se rozevřely pomyslné nůžky mezi kulturně chudými a bohatými. Kulturně chudí mírně zchudli (přibylo nečtenářů, týká se to např. lidí s nejnižším vzděláním ve věkové skupině 25 – 44 let a z nejnižších příjmových skupin), kulturně bohatí mírně zbohatli (např. přibylo vášnivých čtenářů, kteří přečetli více než 50 knih za rok).

1.2 Nabývání knih

Pokud se týká nákupu knih, alespoň jednu knihu si koupilo 48% lidí. Nejvíc knih nakoupili lidé ve věkové skupině 25 – 34 let (57%), nejméně ve skupině nad 65 let (40%). Alespoň jednu knihu koupilo 53% žen a 42% mužů. Data naznačují, že od roku 2007 došlo k výraznému poklesu podílu lidí, kteří nakupují knihy (v roce 2007 71%, v roce 2010 46%). Tyto informace je možno srovnávat s výsledky vlastního výzkumu (Bačuvčík 2014), podle nějž v roce 2013 za posledních dvanáct měsíců koupilo knihu 60,5% Čechů, přičemž v roce 2008 to bylo 64,7%. Obecně ovšem největší část lidí získává knihy jako dar (60%, v průměru každý obdarovaný takto získal 3,3 knihy), následuje nákup (zmíněných 48%, v průměru každý kdo takto získal knihy, získal 4,9 knih), z domácí knihovny nebo knihovny známých (46%, v průměru každý, kdo takto získal knihy, získal 5,1 knihy), z veřejné knihovny (31% oproti 36% v roce 2010; v průměru každý, kdo si půjčil knihy, si půjčil 12,3 knihy), a také volně z internetu (10%, ti, kdo tak činí, získali v průměru 5,6 knihy).
V průměru si Češi koupili 2,3 knihy a utratili za ně 691 Kč. To je opět pokles oproti výsledkům předcházejících výzkumů, podle nichž si v roce 2007 koupili 4,7 knih za 925 Kč, v roce 2010 2,3 knih za 558 Kč (zde je možná znatelný výkyv v době kumulující ekonomické recese). Nejvíce lidí nakupuje v tradičních knihkupectvích (87%), v levných a zlevněných knihách (38%, v roce 2010 55%), antikvariátech (20%, v roce 2010 27%), supermarketech (14%, v roce 2010 21%) na internetu (25%, v roce 2010 21%) a přes knižní kluby (12%, v roce 2010 18%). Informace o knihách lidé získávají nejčastěji od blízkých a známých (59%), dále z internetu (34%), v knihkupectvích (29%), z tisku (recenze; 29%), z propagačních materiálů (21%), z televize (15%) a z rozhlasu (7%). Počet těch, kteří se o informace o knihách nezajímají, je mezi muži dvakrát větší než mezi ženami.
Důvody, proč lidé kupují knihy, jsou zábava, potěšení a relaxace (75%; procenta jsou vypočítána z těch, kteří knihy skutečně kupují), dále jako dar (59%), za účelem studia, vzdělání a poučení (32%), kvůli práci a zaměstnání (10%) a kvůli budování knihovny a sběratelství (6%). Při nákupu se lidé (ti, kteří knihy opravdu kupují) nejčastěji rozhodují podle žánru (73%), tématu (59%), autora (49%), doporučení známých a blízkých (43%), ceny (21%), kritiky (9%), ohlasů v TV, rozhlase a denním tisku (8%), nakladatelství a edice (5%), obálky (4%) a náhodně (5%). Důvod, proč lidé knihy nekupují, je v tom, že jsou moc drahé (71%, procenta jsou vypočítána z těch, kteří knihy skutečně nekupují), to, že si je obstarávají z jiných zdrojů (38%), čtení knih je nezajímá (32%), na trhu je příliš vysoký počet knih, takže se v nich nevyznají (13%) nebo na to nemají čas (3%). Tato fakta zajímavým způsobem souvisejí s tím, že nejznámější institucí českého knižního trhu je prodejní síť Levné knihy (zná je 68% respondentů; dalšími jsou Knižní klub 38%, veletrh Svět knihy 37% nebo nakladatelství Harlequin 36%).
Do veřejných knihoven chodí 32% respondentů (v roce 2007 40%, v roce 2010 38%). Ženy jsou aktivnější (39%) než muži (25%), nejaktivnější věkovou skupinou jsou lidé ve věku 15 – 24 let (43%), nejméně aktivní ve věku 25 – 34 let (27%). Skupina ne-návštěvníků se dělí na ty, kteří chodili dříve (31%) a kteří nechodili nikdy (37%). Do knihoven lidé nechodí zejména z důvodu nedostatku času a to, že si knihy půjčují od přátel a známých. Do knihoven si lidé chodí půjčovat knihy (95%), půjčovat časopisy (38%, zde výrazný pokles oproti 50% v roce 2010), pro služby v čítárnách/studovnách (24%, v roce 2010 35%) a pro informace z publikací (15%, v roce 2010 34%).

1.3 Přístup ke knihám

Na základě shlukové analýzy dat z výzkumu z roku 2013 pojmenoval Trávníček (2014, s. 149) pět typických způsobů postoje lidí ke čtení a nabývání knih, tedy ke knižní kultuře. Tyto závěry si dovolíme převzít takřka v kompletním parafrázovaném znění:
1. Nečtu, nekupuju, nezajímá mne to. Dominují muži se základním vzděláním (vyučení). Tito lidé spíše sledují televizi, z časopisů jen sportovní, knihy nekupují ani je nedostávají, doma mají maximálně 50 knih. Tato skupina tvoří 23% populace.
2. Číst mě baví, ale knihy jsou moc drahé, ideální je knihovna. Dominují ženy nad 60 let, se základním vzděláním (vyučené), ekonomicky neaktivní. Knihy čtou sporadicky, hlavně tištěné, nekupují je, protože jsou drahé, půjčují si je od přátel, doma mají maximálně 100 knih, vždy chodili a stále chodí do knihovny, preferují oddechovou literaturu i knihy s náboženskou tematikou, jinou čtou spíše časopisy, baví je zahrádkaření a chalupaření. Tato skupina tvoří 25% populace.
3. Kniha je dobrý relax i dárek, ale vybírám si je spíš podle ceny. Muži i ženy, především 40 – 50 let, středoškolské vzdělání, povaha práce napůl fyzická i duševní. Čtou sporadicky, knihy si kupují, ale spíš nedostávají. Do knihovny nechodí, i když dříve chodili, ani si je nepůjčují od přátel. Doma mají maximálně sto knih, preferují oddechovou beletrii. Tato skupina tvoří 11% populace.
4. Kniha, to je pro mě především informace, je jedno, odkud ji získám. Muži i ženy, spíše lidé s vysokoškolským vzděláním (často singles). Čtou intenzivně (hodně i často), též v cizích jazycích. Jsou on-line, používají veškerá moderní zařízení, na webu čtou hlavně diskuse a komentáře, z časopisů preferují odborné. Knihy hodně dostávají, pokud si je kupují, vybírají podle autora. Chodí i do knihoven, stahují z webu. Kniha především znamená studium a práci, mají přehled, co vychází. Doma mají stovky knih, ke čtení byli vedeni odmalička. Preferují učebnice, příručky, sci-fi a fantasy. Tato skupina tvoří 11% populace.
5. Když dostanu dobrý tip nebo mě nějaká nová kniha zaujme, ráda si ji koupím. Dominují ženy se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním z vyšších příjmových kategorií. Čtou hodně a pravidelně, lpí na tištěných knihách, z časopisů čtou odborné, pro ženy, kulturní a zájmové. Knihy kupují, hlavně na doporučení jiných, také je hodně dostávají. Mají přehled, co vychází, a mají zájem o novinky, doma mají více než 100 knih. K četbě byli vedeni odmalička, čtou beletrii i literaturu faktu. Do knihovny příliš nechodí, raději si knihu koupí. Tato skupina tvoří 30% populace.

2 Proč lidé čtou – kvalitativní pohled

Vlastní kvalitativní výzkum měl za cíl zjistit postoje obyvatel České republiky ke knihám, literatuře a čtení, zmapovat důvody, proč lidé čtou, co si se čtením spojují, co jim čtení dává, jak si představují svůj čas strávený s knihou, jak hodnotí svůj „čtenářský život“, a podobně.
Výzkum byl realizován formou on-line dotazníku umístěného na portálu www.vyplnto.cz se čtyřmi otevřenými otázkami, na něž měli respondenti odpovědět vlastními slovy. Dotazování proběhlo od září 2014 do března 2015. Dotazníky byly šířeny prostřednictvím studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FMK UTB ve Zlíně), oboru Marketingová komunikace v prezenční i kombinované formě. Dotazníky byly cíleně distribuovány zástupcům různých věkových skupin, nebyla nicméně sledována reprezentativnost výběrového souboru vůči populaci České republiky. Dotazník byl cíleně distribuován respondentům, u nichž byl předpoklad jistého vztahu ke knihám a čtení a také schopnosti a ochoty odpovídat na otevřené otázky. Kvalitativní výzkum tedy popisuje postoje a chování osob, které mají ke knihám a čtení pozitivní vztah.
Do kvalitativního výzkumu bylo zapojeno celkem 539 respondentů (jsou zde označováni jako respondenti, nikoliv jako participanti, jak tomu bývá standardem u kvalitativních výzkumů, neboť způsob jejich zapojení do výzkumu tomuto označení odpovídá lépe). Z toho bylo 188 mužů a 351 žen. Věkové rozložení respondentů bylo následující: 17 ve věku 12 – 14 let, 21 ve věku 15 – 19 let, 54 ve věku 20 – 24 let, 62 ve věku 25 – 29 let, 139 ve věku 30 – 39 let, 130 ve věku 40 – 49 let, 61 ve věku 50 – 59 let, 34 ve věku 60 – 69 let a 21 ve věku 70 – 80 let.
Pro vyhodnocení odpovědí respondentů byla použita tematická analýza. Jedná se o kvalitativní deskriptivní metodu, která nepracuje s žádnou dopředu existující teoretickou typologií či kategorizací. Jejím cílem je odhalit určitý počet témat, která popisují obsah dat textové povahy (Braun a Clarke 2006, Hendl 2005). To vyžaduje opakované postupné čtení všech výpovědí a jejich kódování. Cílem bylo najít typické, ale také výjimečné postoje ke knihám a čtení, a ty ilustrovat konkrétními výroky respondentů.

3 Typologie čtenářů na základě benefitů

Jedna z otázek v dotazníku vybízela respondenty, aby popsali svůj ideální okamžik s knihou. Z tematické analýzy získaných dat postupně vyplynulo sedm základních typů sdělení, která respondenti používali. Šlo o (1) čas, kdy respondenti čtou (vymezení konkrétního času nebo situace, kdy je možno číst), (2) místo, kde respondenti čtou, (3) prostředí nebo okolnosti, které čtení doprovází nebo které si respondenti ke čtení připravují, (4) předpoklady, které by měly nastat, aby mohli začít číst, (5) důvod, cíl, účel nebo předpokládaný výsledek čtení, (6) překážka, která ztěžuje přístup ke čtení a (7) charakteristika knihy nebo postoj k ní.
Na základě toho bylo definováno několik typů čtenářů z hlediska toho, co od čtení očekávají a co díky němu získávají. Tato typologie představuje subjektivní autorskou teorii zakotvenou v datech, který není výsledkem kvantitativní statistické analýzy. Představuje hlavní benefity, které člověk od čtení očekává a které je možné mu spolu s knihami nabídnout. Tyto benefity jsou shrnuty pod výčet pojmů (slovních spojení), které mohou sloužit jako vstupní inspirace při formulaci marketingového sdělení, které by mohlo provázet komunikaci zaměřenou na některých z těchto benefitů. Vodítkem při formulaci těchto pojmů byl seznam kódovaných klíčových slov z výpovědí participantů výzkumu.
Jedná se vlastně o apely, které mohou být vnímány nakupujícími ve vztahu k vlastním důvodům (motivacím), proč chtějí číst a proč by si nějakou knihu mohli koupit. Je nicméně možné je aplikovat také v případech, kdy by se komunikace primárně týkala toho, že danou knihu je možné koupit jinému člověku jako dar. Konečně, tyto apely je možné aplikovat také v kampaních, které řeší problematiku čtení a knižní kultury obecně, tedy v sociálních marketingových kampaních, které zpravidla realizují orgány veřejné správy (ministerstva) a které mohou mít za cíl (například) přivést ke čtení tu část populace, která o ně (zatím) spíše nejeví zájem (viz poslední dvě položky této typologie, které se k této skupině osob vztahují).

3.1 Zpříjemním si den

Čtení je spojeno s příjemným okamžikem, který je možno vytvořit během dne. Často to bývá večer, před spaním, ve chvílích volna, na dovolených, o víkendech, když je venku hezky nebo naopak nevlídno a čtení knihy k tomu vytvoří příjemný doplněk. Byť samotná kniha a její obsah je zde důležitá, v jistém smyslu tvoří doplněk nějakého rituálu, který souvisí s odreagováním se od pracovních a jiných náročných povinností, přípravou ke spánku, a podobně.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: čas pro sebe, děti už spí, do jiných světů, do přírody s knihou, domácí pohoda, dovolená s knihou, houpací křeslo – deka – kniha, k vodě s knihou, když nemůžete spát, když nikdo neruší, když v televizi nic není, když vaše povinnosti skončí, kniha a vy, kouzelný večer, krb – káva – kniha, láska a vášeň, léto s knihou, můžete číst i ve vaně, odměňte sami sebe, pro chvíle klidu, pročíst se až k ránu, příjemné usínání, radost vzít do ruky, společník do špatného počasí, společník na cesty, společník pro dlouhé zimní večery, společník při odpolední kávě, uklidnění před spaním, užít si a nehřešit, v parku na lavičce, v posteli sám s knihou, večerní rituál, večerní rozjímání, víkendové odpoledne, vůně kávy a knihy, tichý kout v kavárně.

3.2 Chci utéct od reality

Čtenáři jde o únik z běžného světa, od toho, co musí dělat – práce, studium, péče o domácnost. Chce prožívat příběhy, které jsou v knihách napsané, chce se stát jejich součástí, chce prožít něco, co v běžném světě prožít nemůže, protože se to děje v nereálných světech nebo v historii či budoucnosti. Tento přístup se nevylučuje s předchozím typem benefitů (příjemný okamžik), může jít o jeho variantu, která ovšem čtení posouvá velmi specifickým směrem k vlastnímu obsahu knih.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: čas pro sebe, do jiných světů, fantazie z dětství, houpací křeslo – deka – kniha, když vaše povinnosti skončí, kniha a vy, kouzelný večer, krb – káva – kniha, láska a vášeň, odměňte sami sebe, po světě ve vlastním pokoji, užít si a nehřešit, v posteli sám s knihou, večerní rituál, tichý kout v kavárně.

3.3 Musím číst, potřebuji to

Čtení je vnímáno tak, že člověk dělá něco pro sebe. Má v hlavě nebo na papíře seznam knih, které by chtěl přečíst, protože čeká, že mu přinesou v nějaké formě obohacení. Trpí proto někdy stresem, protože je mu jasné, že všechny knihy přečíst nestihne. Často čte také při cestování nebo čekání – je na to zvyklý, jinak by se nudil, zatímco takto využije čas ke vstřebávání podnětů z knihy. Čtení je svým způsobem vášní, ale také nutností, bez knihy by si člověk připadal nepatřičně.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: do přírody s knihou, dovolená s knihou, k vodě s knihou, když nemůžete spát, když nikdo neruší, kniha a vy, láska a vášeň, léto s knihou, o čem nemáte tušení, odměňte sami sebe, po světě ve vlastním pokoji, pročíst se až k ránu, radost vzít do ruky, společník na cesty, společník vašeho lepšího já, užít si a nehřešit, vyplnit každou volnou chvíli, vždy ve vaší čtečce, zábava a vzdělávání, tichý kout v kavárně.

3.4 Čtu na základě podnětu

Člověk čte, když potřebuje informace, nebo když jej někdo upozorní na novou zajímavou knihu. Sám číst spíše nepotřebuje, ale ví, že jej čtení v nějakém smyslu obohatí. Přestože by sám číst asi nezačal, ve chvíli, kdy získá impuls zvenčí, přijde mu zcela samozřejmé, že vezme do ruky knihu a začne číst. Může se také stát, že na základě nějakého takového podnětu začne číst velmi intenzivně; po určité době (třeba po roce) se však objeví „potřeba“ nějaké jiné aktivity, než je čtení, a člověk se tak vrátí do starých kolejí.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: co se jinde nedozvíte, četla by i vaše babička, do jiných světů, doporučení vašich přátel, dovolená s knihou, fantazie z dětství, když nemůžete spát, když v televizi nic není, o čem nemáte tušení, odměňte sami sebe, po světě ve vlastním pokoji, s knihou jako kdysi, společník vašeho lepšího já, vždy ve vaší čtečce, zábava a vzdělávání.

3.5 Nečtu, protože nemám čas

Člověk v obecné rovině vnímá potřebu čtení a ví, že by bylo dobré, kdyby četl, ale nedostane se k tomu. Nedostatek času je možná výmluva, kdyby o to usiloval, svůj čas by si nejspíš uspořádal tak, aby číst mohl, ale stále je dost podnětů, které jsou důležitější. Z marketingového hlediska je to člověk, který potřebuje výrazný impuls, důvod, proč svůj stereotyp narušit. Mohlo by se mu stát i to, že na základě nějakého takového podnětu začne číst velmi intenzivně, ale spíš by se to týkalo jen jednotlivých knih.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: co se jinde nedozvíte, doporučení vašich přátel, dovolená s knihou, když v televizi nic není, když vaše povinnosti skončí, o čem nemáte tušení, po světě ve vlastním pokoji, společník na cesty, společník vašeho lepšího já, víkendové odpoledne, vyplnit každou volnou chvíli, vždy ve vaší čtečce, zábava a vzdělávání.

3.6 Nechci číst

Člověk nemá důvod číst, nebaví jej to, nemá silné informační potřeby, které by bylo potřeba saturovat čtením knih. Čtenáře knih spíše nechápe. Sám možná někdy četl, nyní tvrdí, že číst možná bude, až nebudou jiné priority, tzn. třeba v důchodě. Je ale možné, že vždycky bude mít dost „zábavy“, která jej bude lákat více, než knihy.
Benefity, které je možno z marketingového hlediska asociovat, jsou: co se jinde nedozvíte, doporučení vašich přátel, fantazie z dětství, když nemůžete spát, když v televizi nic není, o čem nemáte tušení, s knihou jako kdysi, společník vašeho lepšího já, užít si a nehřešit, vyplnit každou volnou chvíli, zábava a vzdělávání.

4 Čtenářské preference – kvantitativní pohled

Druhý výzkum, který nabídl jiný pohled na možnosti čtenářské typologizace, byl kvantitativní a měl za cíl zjistit postoje obyvatel České republiky ke knihám, literatuře a čtení, zmapovat způsoby, jakými lidé čtou, tedy zejména frekvenci čtení, preference jednotlivých oblastí literatury, způsoby pořizování si knih nebo význam sociálních vlivů na postoj k literatuře a čtení (umělecké vzdělání, čtení v dětství, vliv referenčních skupin).
Pro realizaci výzkumu byla zvolena metoda dotazování s využitím strukturovaného dotazníku. Dotazování proběhlo od října 2013 do dubna 2014. Tazateli byli studenti FMK UTB ve Zlíně, obor Marketingová komunikace v prezenční i kombinované formě, kteří šířili dotazníky mezi nahodile vybrané respondenty, kteří vyplňovali dotazník sami bez nutné účasti tazatele. Celkem se podařilo získat 5 173 kompletně vyplněných dotazníků od respondentů z České republiky. Ve výběrovém souboru byli v dostatečné míře zastoupeni respondenti z jednotlivých demografických skupin vymezených parametry pohlaví, věku a vzdělání a také obyvatelé sídel různé velikosti a jednotlivých krajů. Protože výběrový soubor neodpovídal procentuálním zastoupením jednotlivých demografických skupin profilu obyvatelstva České republiky, byla jednotlivým skupinám vymezeným podle pohlaví, věku a vzdělání přiřazena procentuální váha podle toho, jakou část obyvatelstva České republiky (základního souboru) tvořily, a dále byl každému respondentu ve výběrovém souboru přiřazen unikátní index podle zmiňované váhy jeho skupiny a celkového počtu respondentů v této skupině tak, aby vážené složení vzorku bylo reprezentativní vzhledem ke složení obyvatelstva České republiky podle těchto tří demografických kritérií.

5 Typologie čtenářů na základě žánrových preferencí

V jedné z otázek v dotazníku mohli respondenti označit své preferované literární žánry. Otázka byla polootevřená s nabídkou těchto možností: a) cestopis, b) detektivka, c) dobrodružná kniha, d) erotická kniha, e) fantasy, f) historický román, g) horor, h) humoristický román, i) komiks, j) literatura faktu, k) odborná literatura, l) poezie, m) pohádka, n) povídky (kratší), o) psychologický román, p) román ze současnosti, q) sci-fi, r) thriller, s) válečný román‎, t) vtipy‎, satira, u) western, v) ženský román, w) životopisná kniha. Nejedná se pochopitelně o kompletní výčet literárních žánrů, také nejde o jedinou možnou stratifikaci – pro čtenáře může být spíše než žánr důležitější jméno autora nebo jeho národnost. Žánry také nemusí být jednoznačné, takže je potřeba tyto závěry chápat především jako postoj k žánrům jako takovým, nikoli faktickému obsahu knih.
Na základě odpovědí respondentů byla zpracována shluková (klastrová) analýza, s jejíž pomocí byla vytvořena čtenářská typologie podle vztahu k těmto žánrům. Bylo definováno celkem sedm skupin (klastrů/clusterů), které jsou v následujícím přehledu řazeny podle celkové šíře žánrové preference (od největší k nejmenší, viz poslední řádek v přehledové tabulce níže). Následuje jejich stručný popis.

5.1 Čtu všechno

Jedná se o čtenáře, jejichž šíře zájmů co do preferovaných žánrů je velmi široká. Podíl zájemců je prakticky u všech žánrů nadprůměrný, což mimo jiné znamená, že tito respondenti celkově vybírali více žánrů, než by odpovídalo průměru (je potřeba upozornit, že to ovšem nutně neznamená největší čtenářskou aktivitu – někdo může přečíst vysoký počet knih, které jsou všechny z jednoho žánru, z pohledu této analýzy by se v tom případě jevil jako čtenář s malou šíří zájmů). Největší rozdíl v preferencích oproti průměru v kladném smyslu lze zaznamenat u psychologického románu (5,01 krát větší preference než v celém výběrovém souboru), humoristického románu (4,89), poezie (4,20), románu ze současnosti (4,04), pohádek (4,01) nebo kratších povídek (3,79). Naopak průměrný či dokonce podprůměrný je jejich zájem o sci-fi (1,37), válečný román (1,24), odbornou literaturu (1,08), komiks (0,97) nebo western (0,79). Tento klast je z větší části tvořen ženami (78,6%), z hlediska věku jsou ve větší míře zastoupeni respondenti ve věku 20 – 29, resp. 39 let, vyšší je podíl osob se středoškolským a vyšším vzděláním, často jde přímo o studenty vysokých škol, případně osoby na mateřské dovolené. Z hlediska zaměstnání (týká se pracujících) jde o něco častěji o administrativní pracovníky, úředníky nebo specialisty ve službách. V klastru jsou nadprůměrně zastoupeni studenti humanitních oborů. Tento klastr tvoří 8,9% populace.

5.2 Akce a napětí

Příslušníci tohoto klastru mají vztah zejména k literatuře, pro niž je společný prvek napětí, akce, snad i fantasknosti, nereálnosti nebo alespoň vzdálenosti od „obyčejného“ života. Konkrétně mají zájem o dobrodružnou literaturu (5,49), detektivky (1,56), fantasy (2,77) a sci-fi (2,50), oproti průměru mají ještě zvýšený zájem o western (2,78), naopak zcela ignorují například životopisné knihy (0,18) a psychologické romány (0,36). Šíři zájmů je možno hodnotit jako nadprůměrnou. Klastr je tvořen ze dvou třetin muži (62,3%), z hlediska věku jsou více zastoupeny především osoby mladší 24 let, jde tedy často o studenty středních škol a učilišť, ale i základních škol. Z hlediska zaměstnání jsou zde více zastoupeni manuálně pracující, případně i specialisté v technických profesích a manažeři. Z hlediska oboru studia mají nadprůměrné zastoupení studenti zdravotnických, přírodovědných a technických oborů. Tento klastr tvoří 12,3% populace.

5.3 Poučení a fakta

Příslušníci tohoto klastru mají zájem zejména o non-fiction literaturu, tedy literaturu, která pojednává o „skutečnosti“, z beletrie pak o literaturu, která se vztahuje k historickým skutečnostem. Konkrétně mají členové tohoto klastru zájem zejména o odbornou literaturu (4,80), cestopisy (4,13), literaturu faktu (2,48), životopisné knihy (1,63), historické romány (1,06), válečné romány (1,61), oproti průměru pak mají relativně větší zájem ještě o western (1,26) nebo poezii (1,21), naopak prakticky opomíjejí například ženský román (0,11), fantasy (0,23) nebo thriller (0,15). Šíři preferencí je možno hodnotit jako průměrnou. Klastr je ze dvou třetin tvořen muži (68,3%), z hlediska věku spíše chybí nejmladší skupiny, největší podíl mají lidé ve věku 50 – 69 let. Z hlediska vzdělání jde častěji o vysokoškoláky. Z hlediska zaměstnání jde ve zvýšené míře o manažery, učitele, specialisty v technických profesích a lidi pracující v uměleckých profesích a v médiích. Z hlediska oboru studia do tohoto klastru o něco častěji patří studenti uměleckých a ekonomických oborů. Tento klastr tvoří 15,3% populace.

5.4 Fantasticky, vizuálně, stručně

Pro příslušníky tohoto klastru je typický zájem o literární žánry, které pracují s nerealistickými, často snad i neobvykle vizualizovatelnými skutečnostmi, jako je fantasy (2,59), sci-fi (2,45) nebo horor (3,08) a erotická kniha (2,53), kromě toho může jejich zájem směřovat i ke zkratce, což by se týkalo komiksu (4,03) nebo vtipů a satiry (2,83); oproti průměru lze u této skupiny zaznamenat ještě relativně vyšší zájem o pohádky (1,75), naopak jen minimálně přitažlivé jsou dobrodružná literatura (0,00), literatura faktu (0,02), životopisné romány (0,02) a romány ze současnosti (0,00). Šíři preferencí je možno celkově hodnotit jako průměrnou. Členy tohoto klastru jsou z větší části muži (72,1%). Z hlediska věku dominují osoby mladší 19, respektive 29 let, jedná se tedy především o studenty základních a středních škol, ze starších pak o něco častěji o podnikatele a nezaměstnané. Z hlediska zaměstnání bychom zde oproti průměru mohli najít o něco více manuálně pracujících, specialistů v technických profesích a snad i osob pracujících v uměleckých profesích a v médiích, z hlediska oboru studia pak především studenty technických oborů. Tento klastr tvoří v populaci 15,0%.

5.5 Napětí a oddech

Členové tohoto klastru mají zájem o literaturu, pro niž je charakteristické určité napětí. Literatura tak zřejmě má přinášet dramatizující prvek, který v běžném životě chybí, avšak má sloužit především jako oddechová četba. Konkrétně se zde hlavnímu zájmu těší detektivka (4,36), psychologický román (1,10) a thriller (1,90), tato paleta je ještě doplňována ženským románem (0,78). Zájem o ostatní žánry je již nižší v absolutních i relativních číslech, zcela minimální zájem mají tito čtenáři o dobrodružnou literaturu (0,00), cestopisy (0,38) nebo odbornou literaturu (0,33). Celkově je již šíři zájmů možno označit jako podprůměrnou. V klastru jsou zastoupena obě pohlaví, byť žen je o něco více (56,9%). Z hlediska věku lze vyšší podíl zaznamenat u respondentů mezi 30 a 69 lety, skladba podle vzdělání vcelku odpovídá průměru celé populace. Z hlediska ekonomické aktivity se o něco méně jedná o studenty a více o zaměstnance nebo penzisty, z hlediska zaměstnání můžeme vidět o něco více úředníků, případně administrativních pracovníků. Z hlediska oboru studia je zde především méně studentů uměleckých oborů. Tento klastr tvoří 13,0% populace.

5.6 Příběhy

Příslušníci tohoto klastru mají zájem o literaturu, která především vypráví příběhy, ať již dlouhé či krátké, historické nebo ze současnosti. Největšímu zájmu se zde těší ženský román (3,18), historický román (2,02), současný román (2,18) nebo krátké povídky (1,68). Zájem o ostatní žánry je podprůměrný, členové tohoto klastru zcela ignorují literaturu faktu (0,00), sci-fi (0,00) nebo dobrodružnou literaturu (0,08). Celkově je již šíře preferovaných žánrů u těchto respondentů výrazně podprůměrná. Dominantní část klastru tvoří ženy (81,9%), z hlediska věku relativní podíl takřka lineárně roste s každou vyšší věkovou skupinou, takže sem patří především čtenáři starší 40 let, z hlediska vzdělání profil takřka odpovídá průměru, byť podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je zde nižší. Z hlediska ekonomické aktivity dominují penzisté, z pracujících lidí je zde více administrativních pracovníků, případně úředníků, ale i učitelů. Z hlediska oboru studia lze najít více studentů ekonomických, ale i uměleckých oborů. Tento klastr tvoří 19,6% populace.

5.7 Málo a ze života

Členové tohoto klastru mají celkově úzkou paletu zájmů o jednotlivé literární žánry, jen u málokterého z nich lze zaznamenat skutečně nadprůměrný podíl zájemců. Žánry, které jsou zde preferovány, mají společnou jistou realističnost a snad to, že neodvádějí své čtenáře z jejich běžného života, případně mohou být k němu vztahovány. Pokud již jde o beletrii, půjde zřejmě zejména o takovou, která popisuje události, které se staly nebo se mohly stát. Konkrétně mají příslušníci tohoto klastru zájem o životopisy (1,52), literaturu faktu (1,62), válečné romány (1,31), humoristické romány (1,01) a psychologické romány (1,01). Zcela ignorovány jsou detektivky (0,00), dobrodružná literatura (0,00), odborná literatura (0,00) a řada dalších žánrů. Šíře preferencí je již v tomto případě výrazně podprůměrná. V klastru mírně dominují muži (56,8%), také zde relativní podíl respondentů roste spolu s věkem, byť zřejmě ne tak výrazně jako u předchozí skupiny. Z hlediska vzdělání mírně převažují lidé s nižším vzděláním (ovšem podíl tohoto vzdělání je ve vyšších věkových skupinách vyšší, takže profil možná spíše kopíruje průměr). Z hlediska ekonomické aktivity poněkud převažují penzisté, z pracujících lze najít o něco více lidí pracujících ve službách nebo specialistů v technických profesích. Z hlediska oboru studia je zde o něco více studentů humanitních a zdravotnických oborů. Tento klastr tvoří 15,9% populace.

Závěr

Čtení může hrát v životě lidí různé role. Pro převážnou většinu z nich se jedná o volnočasovou aktivitu, která jim v nějakém smyslu zpříjemňuje život, pomáhá odreagovat se od běžného pracovního i rodinného života. Ten jim přináší řadu stresových situací a znamená pro ně časovou zátěž, která přístup k volnočasovým relaxačním aktivitám, mezi něž patří i čtení, značně ztěžuje. Čtení knih v tomto smyslu může znamenat útěk do nereálných světů, které jsou v mnohém zajímavější než běžný život, nejsou tak stereotypní, přinášejí situace, které v běžném životě nemohou nastat, a člověk by je přitom rád zažil. Stejně tak ale čtení knih může znamenat i zakotvení v běžném světě, avšak světě zbaveném všech akutně se tvářících podnětů, které člověka zaměstnávají po většinu dne.
Podstatné je, že přístup všech lidí ke knihám a čtení rozhodně není stejný. Hlavní úlohu při segmentaci a targetingu na knižním trhu nemusí hrát pohled demografický, který může být velmi schematizující a tudíž nepřesný, ale spíše pohled behaviorální, tedy pohled na konkrétní chování vztahující se k daným oblastem kultury a jeho souvislosti. Teprve ten umožňuje se na problém dívat také prizmatem demografickým, jak je naznačeno v naposled představené čtenářské typologii.

Literatúra/List of References

[1] Bačuvčík, R., 2011. Kultura jako faktor volného času: nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit. Zlín: VeRBuM, 2011. ISBN 978-80-87500-11-8.
[2] Bačuvčík, R., 2012. Marketing kultury: divadlo, koncerty, publikum, veřejnost. Zlín: VeRBuM, 2012 ISBN 978-80-87500-17-0.
[3] Bačuvčík, R., 2014. Kulturní život a my: vztahy na poptávkové straně trhů kulturních produktů 2013. Zlín: VeRBuM, 2014. ISBN 978-80-87500-53-8.
[4] Barr, R. et al., 1996. Handbook of reading research. Psychology Press, 1996. ISBN 9780805824162.
[5] Cultural Access and Participation. Special Eurobarometer 399. European Commission, 2013. [online]. [cit. 2015-09-01]. Dostupné na: <http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_399_en.pdf>
[6] European Cultural Values. Special Eurobarometer 278. European Commission, 2007. [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné na: <http://ec.europa.eu/culture/pdf/doc958_en.pdf>
[7] Foret, M. a Stávková, J., 2003. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada, 2003. ISBN 8024703858.
[8] Haberlandt, K., 1994. Methods in reading research.
[9] Hendl, J., 2012. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6.
[10] Hendl, J., 2012. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0200-4.
[11] Kamil, M. L., et al. (ed.), 2011. Handbook of reading research. Routledge.
[12] Kozel, R., Mynářová, L. a Svobodová, H., 2011. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3527-6.
[13] Rankov, P. a Valček, P., 2008. Čítanie 2008. Výskum súčasneho stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2008. ISBN 978-80-89222-61-2.
[14] Šimeček, Z. a Trávníček, J., 2014. Knihy kupovati: dějiny knižního trhu v českých zemích. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2404-6.
[15] Tajtáková, M. et al., 2010. Marketing kultúry: ako osloviť a udržať si publikum. Bratislava: Vyd. EUROKÓDEX, 2010. ISBN 978-80-89447-29-9.
[16] Trávníček, J., 2007. Vyprávěj mi něco… Jak si děti osvojují příběhy. Příbram, Praha, Litomyšl: Pistorius & Olšanská, Paseka, 2007. ISBN 978-80-87053-07-2. (Pistorius & Olšanská), ISBN 978-80-7185-829-4. (Paseka)
[17] Trávníček, J., 2008. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Brno: Host, Národní knihovna. 2008. ISBN 978-80-7294-270-1. (Host), ISBN 978-80-7050-554-0. (Národní knihovna ČR)
[18] Trávníček, J., 2011. Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Brno: Host, Národní knihovna, 2011. ISBN 978-80-7294-515-3. (Host), ISBN 978-80-7050-599-1. (Národní knihovna ČR)
[19] Trávníček, J., 2013. Knihy a jejich lidé. Čtenářské životopisy. Brno: Host, 2013. ISBN 978-80-7294-967-0.
[20] Trávníček, J., 2014. Překnížkováno: Co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host, Národní knihovna, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6. (Host), ISBN 978-80-7050-637-0. (Národní knihovna ČR)
[21] Valček, P., 2009. Čítanie 2009 – výskum súčasneho stavu a úrovne čítania a SR. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2009. ISBN 978-80-89222-79-7.
[22] Zpráva o českém knižním trhu 2013/2014. 2014. Redakce a kompletace: Marcela Turečková. Praha: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2014. ISBN 978-80-905680-1-3.

Kľúčové slová/Key Words

kniha, čtení, kultura, umění, veřejnost, marketingový výzkum, sociologický výzkum
book, reading, culture, art, public, marketing research, sociological research

JEL klasifikácia

M31

Résumé

Typology of readers: qualitative and quantitative approach in book market segmentation
The paper deals with the perception of public towards literature, books and their reading habits. Qualitative and quantitative methods of research were used. Research data presented in the paper deal with questions regarding when, where, why and how much people read, what literal genres they prefer and what they have associations with them. The qualitative research examines the meaning of reading for people. The quantitative research examines the differences between behaviours and preferences of particular groups of the public (men and women, various age groups, people of various jobs, etc.) and what has affected their attitudes to literature and reading (the influence of family and upbringing, society and reference groups). At the end of the paper various fields of culture like theatre, cinema, museums and galleries, classical and popular music are analysed. Concurrently, it is a part of a long-term research of buying behaviour on cultural products markets which examines the demand for particular cultural product markets and tries to describe these markets in terms of the condition and evolution of preferences of buying behaviour of the Czech consumers.

Kontakt na autorov/Address

doc. Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav marketingových komunikací, Štefánikova 2431, 760 01 Zlín, Česká republika, e-mail: [email protected]

Recenzované/Reviewed

5. november 2016 / 16. november 2016