NEŠPOR, Zdeněk, R., 2017. Slovník institucionálního zázemí české sociologie. Praha: Scriptorium. 172 s. ISBN 978-80-88013-53-2.

image_pdfimage_print

NEŠPOR, Zdeněk, R., 2017. Slovník institucionálního zázemí české sociologie. Praha: Scriptorium. 172 s. ISBN 978-80-88013-53-2.

Autor

Dušan Pavlů

Nejen pro práci novináře, ale i pro vysokoškolského učitele jsou jednou z největších cenností jeho odborné knihovny encyklopedie, přehledové slovníky, sumarizující kompendia. Právě z tohoto rodu je autorská publikace Slovník institucionálního zázemí české sociologie pod vedením výtečného historika české a československé sociologie, profesora Zdeňka R. Nešpora. Ten byl vedoucím několika týmů encyklopedických publikací, mezi nimiž skutečně mohutně čnějí kolektivní Dějiny české sociologie (Academia, 2014, stran 667).
Recenzovaný Slovník institucionálního zázemí české sociologie bezesporu představuje příručku rychlé orientace, která je mnohdy pro výše zmíněné profese nejen zdrojem faktických věcných informací, ale i inspiračním momentem, který může rozvíjet a obohacovat původní heuristickou myšlenku. Podle čeho lze soudit, že jde o publikaci, která má své nepopiratelné orientační a poznatkové hodnoty?
Především podle šíře záběru: tento slovník přináší základní informace o nejrůznějších typech organizačních složek české sociologie – korporacích, institucích a organizacích na území dnešní České republiky. Obsahuje 119 textových a 58 odkazových hesel, které poskytují velmi cenný průřezový obraz celých dějin české sociologie od jejich počátků koncem 19. století až do současnosti. Jsou zde zachyceny aktivity orgánů řízení vědy, státních / veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, vědeckých společností a spolků, vědeckých a odborných periodik a dalších subjektů se vztahem k sociologii. Každý tematický celek je uveden základní vývojovou charakteristikou, jež umožňuje pochopit dobový sociálně-politický kontext.
Autor v úvodu konstatuje: „Cílem bylo v souladu s metodickými přístupy současné oborově historické encyklopedistiky poskytnout nejdůležitější informace o existenci, charakteru a vývoji jednotlivých organizačních a korporativních složek českého sociologického provozu, včetně jejich personálního a paradigmatického obsazení a výsledků jejich činnosti.“ Šíře zdrojového fondu (včetně zdrojů orální historie) dovoluje – a to je na této publikaci velice cenné – identifikovat a popsat aktivity nejen oficiální vědy v letech 1948 – 1989, ale i šedé sociologické zóny v různých resortních výzkumných ústavech, včetně jmen badatelů, kteří v nelehkých podmínkách rozvíjeli nejrůznější formy aplikované sociologie (např. ve vztahu k Public relations Dům techniky ČSVTS Pardubice). Právě vysoká míra personalizace jednotlivých pracovišť činí ze Slovníku institucionálního zázemí české sociologie velmi cennou příručku, která umožňuje sledovat profesní dráhy jednotlivých sociologů, jejich publikační činnost apod. K lepší orientaci slouží samozřejmě také velmi obsáhlý seznam literatury, abecední seznam hesel a jmenný rejstřík.
Otázka zásadní povahy zní: proč je právě tato recenze na tuto publikaci v odborném marketingovém časopise? Z několika výzkumů a z autorských rozhovorů s vedoucími pracovníky komunikačních agentur jednoznačně vyplývá, že to, co v současné poznatkové struktuře komunikačních agentur chybí, jsou zasvěcené sociologické a psychologické pohledy na životní styl cílových skupin, fundamentální faktografické sociologické poznatkové systémy pro marketingové komunikace na některé vývojové trendy, které je možné efektivně zpracovávat ve formě marketingových komunikačních akcí v návaznosti na konkrétní produkty (ekologie, trvale udržitelný rozvoj, potravinová a energetická úspornost, smysluplné trávení volného času, bezdomovectví, atd.). Recenzovaná publikace přináší dostatek inspirativních pohledů na možné zdroje poznání, odborné expertizy, kvalifikované propojení světa sociologické vědy a marketingové komunikace.